|
|
Fotky z akcí
Sjezdy v Žimrovicích 30.-31. bøezna
Jeli jsme v pátek v pùl desátý z Prahy. Ani jsme nepíchli. A bylo krásnì. Veèer jsme se koukali na telku, no prostì komfort - závody. Telku jsem nevidìla od Vánoc, tak mnì od ní nedostali ani v sobotu, když šli všichni do hospody.
Sobota nebyla bez problémù. Vždycky, když øíkám, že bysme mìli už jít na vodu a tak podobnì, tak je dost èasu. Ono to tak vypadá, jenže proè potom Jitka nestihla start? Pavel jí øek "sorry". No jet pìt set kilákù na závody a pak nestihnout start, jen kvùli tomu, že je èlovìk závislej na nìkom jiným je smutný. Zvláš�, když to v tomhle sportu jinak nejde. Nìkdo prostì auto øídit musí.
V nedìli na poradì hlavní rozhodèí vyhlašovala ty, co nemìli prùkazku, s tím, že budou diskvalifikovaný. Pøi jménu Zichová se Jitka rozradostnila: "Aspoò si polepšíme". Což se nestalo. I tak to byl úspìch. Akorát Jitka jela sprint tak rychle až se zvrhla. Jitko, pøíštì se tolik nesnaž. - A taky si doufám pøíštì nevykopnu šprajc.
Jinak pøidám pár svých zážitkù:
V pátek veèer si - skoro jako na každé akci - prohlížím Hanèiny doklady (v tomto pøípadì registraèku). Jako skoro na každé akci shledám nìjaké nedostatky. Tyto jsou podobné tìm, které Hanka jmenuje výše. Prostì nemá známku a podepsané tøídy. Ráno pøed poradou (když jsme mìli být na vodì) jsem tedy sehnala známku a zfalšovala Vaškùv podpis (radši mu to neøíkejte).
Pak jsme dali trénink - nejdøív kluci K1 a C1 (ti totiž startují poslední) a pak Jindráci a já s Hankou. Debl mìl trošku náskok, když jsme dorazily byl už skoro navázán, než jsme vylezly na bøeh tak nás stihli ubezpeèit ve stylu: "..v klidu poèkejte a my pak pøijedem...". Pøijeli opravdu pak, takže mì vyložili asi 500m od startu (s mojí lehouèkou tak asi dvacetikilovou loïkou) ve chvíli, kdy kolem projíždìl poslední debl. To je asi 5min. do startu. Startovat ve stavu, kdy po 300m sprintu se zátìží nevíte, èí jste a ještì si myslíte, že už je to stejnì prošvyhlý, není nic moc.
Ale jak jsem zjistila pozdìji, toto byl smolný víkend, takže jsem navíc: udìlala díru do špièky na suchu, najela do válce, kde byl zvrhnutý raft a pøi té pøíležitosti si vykopla šprajc - což, jak už výše naznaèeno, bylo nepøíjemné pøi nedìlním sprintu. Byla jsem tak naštvaná (zvrhnout se na rovinì je nesmysl), že jsem to ani nevylejvala.
Jinak jsem celý víkend tu svoji oranžovou pøíšerku spíš nosila na rameni (otlaèeniny òam, òam) než abych ji zamìstnávala na vodì.
Všechno se to aspoò snažilo kompenzovat sluníèko, takže jsme se aspoò pìknì opálili.
Abych nezapomnìla: V Hradci byly i závody v rodeu, což se sjezdaøùm moc nelíbilo (plas�ákùm se sjezdaøi taky nelíbili), hlavnì proto, že na druhé kolo sprintu se èekalo skoro dvì hodiny.
Ještì pro úplnost je tøeba dodat, že lidi v Technice jsou "povaškovatìlí". Pøíkladem toho je rozdávání výsledkù z Krhanic (aby se to nemuselo posílat) za každou cenu. Jediná z USKy jela sjezdy Kristýna Kudìjová a nám se ji nepodaøilo v Žimrovicích zastihnout. Takže když kolem nás na dálnici jela dodávka s vlekem s Krystýninou lodí, zastavoval ji Petr halasným houkáním a posunky. Co si mysleli ostatní v tom autì netuším, ale asi byli pøekvapený.
To je tak všechno, v dalším díle se asi doètete o závodech v Dìèínì. Na ten se je tøeba pøipravit, a proto mam teï lepidlo až ve vlasech (šprajc), jsem doèista vykoupaná (Troja) a nejsem asi jediná z oddílu, kdo si myslí, že jezdí jak mentál. Takže pokud to bude jen taková show jako z naší (technické) strany v minulých roènících, nebude o zážitky nouze.
|
|