Fotky z akcí

Mattoni 2002

Jen pár slov o tom jaká byla letos Matonka (Pro neznalé se jedná o závod na øíèce Teplá v Karlových Varech, která ale není v žádném pøípadì "teplá"). Cesta z Prahy byla bez problémù, veèer jsme si našli nocleh uprostøed lesù. Ví�a si v poslední dobì oblíbil noèní výlety a tak se vydal do 8 km vzdáleného Hubertusu, samozøejmì "zkratkou".Vrátil se okolo ètvrté. V sobotu nás Jitka vyrušila od snídanì, že už tam máme být (pravda je taková, že jsem stepovala na startu, voda puštìná, všichni jezdí a moje loï je nìkde v lesích - hrozný pocit) , tak jsme vyrazili a stihli jsme ještì jednu jízdu pøed závodem, tak to bylo OK. Problém byl v tom, že závod skonèil dopoledne a pak už nebylo do èeho píchnout, Vary rozpálený a drahý, a tak jsme strávili odpoledne na parkovišti. Spalo by se tam fajn, ale poøád okolo nás jezdily autobusy a budily nás. Po dlouhém pøemlouvání si se mnou Ví�a dal špagety a u stánku pivo za 1 euro, teda on ho dostal levnìji díky svému "socka" vzhledu.
V šest hodin už jsme neodolali a vydali se do hospody. Ve složení Ví�a, Jirka, já. Bylo to fajn, dobøe jsme se naladili, a povídali jsme si názory na sebe navzájem a trošku si jitøili ega. Když jsme se pozdìji dostali na místo hlavního dìní, byla tam pøíšerná fronta. Zdálo se nám pøíliš potupné se do fronty zaøadit a tak jsme se vrátili do hospody. Když jsme pøišli podruhé, už fronta nebyla, tak jsme se orazítkovali všude, kde to šlo a vtrhli dovnitø. Všichni byli nechutnì støízliví, upjatí a slušní. Snažila jsem se zlomit Úchyláèka a Jitku, aby trochu zajuchali, ale je to s nima bída. Když jsou spolu dohromady, s žádným z nich nic není. No klasicky, jako u všech párù. Akci samu o sobì posoudit nemùžu, mnì se líbila: muzika a víno, i když to brzy došlo a pak nás dvì sklenièky stály asi 170 kè. Ostatní ohrnovali nos, tak nevím. O pùlnoci byl ohòostroj a pak už šli všichni spát, nebo do jiných hospod. Já s Ví�ou jsme se zdrželi, což byla zase moje chyba, a tak nám pak bylo souzeno až do ètyø bloudit mezi Bøezovou a Vary, což mnì dost rozladilo a vystøízlivìlo. My ostatní - já, Úchyláèek, Kleèák a Jirka - jsme je hledali v cíli, na startu a tak vùbec. Nakonec jsme skonèili v jakési mlýnské hospodì, kde konèila svatba a ještì nám tam nalili. Rozmluva byla velmi živá. Franta se snažil oponovat Martinovu názoru na komercionalizaci závodu. Martin vše zakonèil praktickou demonstrací na mostì v Bøezové. Na druhou stranu tìch pár transparentù není škoda a "velkou Mattoni" to také nepoloží. Pak už byl na poøadu spánek, jen Jirka vyvinul ještì poslední pokus najít Hanku s Ví�ou, nikoliv však úspìšný. Ti dva ho akorát tak zahlédli na odjezdu.). Nejvíc mnì štvalo to, že jsem fakt nemìla kde spát. Ale to se ve ètyøi vyøešilo, protože v Bøezový v kempu byla svatba a na ní príma chlápci s príma spacákem. Ráno jsem se vzbudila a když jsem vidìla Ví�u, jak spí v plovací vestì v raftu, trochu se mi nálada zlepšila. Pak už dorazil i Jirka a já byla š�astná, že si mùžu vzít svoje vìci, jako tøeba kartáèek, nebo Nutellu. Celý dopoledne jsme léèili kocovinu a pozorovali soutìžící na svì�áku. Docela nuda. Pak jsme jeli závod, kde organizace byla prachmizerná. Moje nálada taky, protože pøi tréninku jsem zjistila, že mám znièený pádlo. A to ne z vody, ale z auta. Dodateènì se zjistilo, že i Jitka ho má promáèklý. Už druhý pádlo bìhem týdne. No jo, co mùžem dìlat? Momentálnì je moje pádlo spravený a nikdo by nepoznal, že mu nìco bylo, ale bùhví co bude dál. Na Matonce byly moje nervy tak vydráždìný, že jsem zaèala Vaškovi vyhrožovat, že nebudu jezdit. Nevypadal, že by ho to mrzelo, spíš naopak, tak uvidíme. V celku to tedy opravdu nedopadlo špatnì, jen ti, kdo se rozhodli poèkat na vyhlášení, museli dát za pravdu Martinovi Kleèákovi. Že se (kromì svì�áku) na nìj èekalo asi hodinu a pùl navíc, než se za peníze sponzora vyskøehotal nìjaký pitomec v kožichu, byla jen první kapka, která nás mìla "naladit". Organizátoøi nìjak totiž pozapomnìli na propozice a místo obou závodù vyhlásili jen nedìli. Pak nechali mladé nadìjné závodníky èekat a místo Mistrovství republiky dorostu vyhlašovali tisíc závodù pøíchozích na "matraèkách". A jako poslední kapku nakonec ty pøebory vyhlásili špatnì. Hlavní je, že byla pìkná voda.